Level 277 v prodeji na stáncích
Radovan Holub se na přelomu tisíciletí v Reflexu zostra opřel do herních magazínů, stříleček a herní kultury obecně. Přišel s označením „Kultura kriplů“. Mnozí z vás si jistě pamatují, jaká bouře nevole a neporozumění pak nastala. Hráči se proti tomu ostře vymezovali, kritici do hráčů tepali ještě více a s poukazem na jejich reakce tvrdili, že jde o důkaz jejich pošahanosti z her. No zkrátka, byla to hrůza, ve které se ztrácely relevantní argumenty jedné i druhé strany. Od té doby se ale hry posunuly, respektive jejich vnímání se změnilo. Pronikly totiž do běžného života, takže už celou řadu let nejde jen o doménu náruživých hráčů. Hry jsou mainstreamová zábava. Herní průmysl je velký byznys. Existuje tu obrovská nezávislá scéna. Hry reflektují společnost a opačně. Zkrátka, hry jsou se vším dobrým i zlým stejnou součástí kultury jako filmy, hudba, komiksy, knihy apod. Jen u nás se však té nálepky zábavy pro kriply hry úplně nezbavily a média je stále používají jako vhodného strašáka, který nažene kliky a vyděsí veřejnost. Nedávno třeba vyšel na stránkách zpravodajství České televize článek s šokujícím titulem: „Akční videohry mohou závažně poškodit mozek, tvrdí kanadští neurovědci.“ Když si pečlivě přečtete studii, na kterou se článek odkazuje, tak v ní nic o poškozování mozku nenajdete. Studie totiž byla o něčem jiném, ale úděs a strach vyvolávající článek a titulek se vždycky hodí, že ano. Netvrdíme, že podobné omyly nevycházejí i v zahraničních médiích, zejména v těch bulvárních. ČT ale jednak bulvár není, a respektovaná zahraniční média už se hrám věnují zcela běžně, v rámci svého zpravodajství. Ne jednou za rok a šokujícím způsobem. Vycházejí tam recenze, píše se o úspěšných studiích, řeší se herní technologie a tak dále. Dojdou do podobného stavu i tuzemská média? Netroufáme si odhadovat, takže psaní o hrách v širším kulturně-společenském rámci zbude na nás, čehož se rádi hodláme držet. V tomto čísle se třeba dozvíte, jak hry a herní technologie pronikají do běžného života, ale i specializovaných odvětví, jako jsou medicína, architektura či filmový průmysl. Čeká na vás báječný rozhovor s japonským vývojářem, který si říká Swery, a osvětlí vám fungování tamního herního trhu. Tomu se ostatně věnuje i náš odborník na vše japonské Honza Slavík v dalším zajímavém tématu, kterými jsme díky letní pauze zvládli tohle číslo doslova přecpat. Nebudeme vás tedy dále zdržovat, pusťte se do čtení, abyste se ujistili, že nejsme žádná „Kultura kriplů“. Hezké čtení!
Redakce časopisu LEVEL
